Filozofická Fakulta

KOREANICA BOHEMICA ET SLOVACA

KOREANICA BOHEMICA ET SLOVACA

Zdenka Klöslová, ed.

Biblografie prací o Koreji v českém a slovenském jazyce a překladů z korejštiny do češtiny a slovenštiny 

Bibliografie v souboru PDF

 

ÚVODEM

   Tato bibliografie je revidovanou a aktualisovanou versí bibliografie, která byla na Koreanistickém portálu od roku 2014.

   První bibliografie prací o Koreji a překladů z korejštiny vznikly už v 50. a 60. letech minulého století. Universitní, později Národní knihovna vydala v roce 1956[1] a 1964[2] výběrový přehled českých a slovenských knižních publikací o Korejské lidově demokratické republice, zahrnující jak práce domácích autorů, tak práce přeložené. Velmi stručnou bibliografii zaměřenou jen na korejskou literaturu připravila Městská knihovna v Praze v roce 1959,[3] a v roce 1963 vydala v edici Poznáváme země našich přátel další stručnou bibliografii korejské literatury doplněnou ukázkami překladů.[4]

   V 60. letech 20. století započali dva významní pracovníci Orientálního ústavu ČSAV, indolog Miloslav Krása (1920-2004) a íránista Jiří Bečka (1915-2004) se sestavováním bibliografie prací o různých zemích Orientu. Do plánovaného projektu byla zapojena i editorka této bibliografie, jejíž ručně pořizované bibliografické záznamy prací o Koreji byly později uloženy ve veřejně nepřístupném lístkovém katalogu Národní knihovny. Velkorysý záměr iniciátorů se však nenaplnil i kvůli nové orientaci pracovního zaměření Orientálního ústavu po roce 1968.

   V roce 1977 inicioval vědecký pracovník Orientálního ústavu, PhDr. Jiří Šíma, DrSc.,[5] Bibliografickou edici Orientálního ústavu. Editorka této bibliografie v době svého působení na tomto pracovišti pro ni v roce 1978 zkompilovala bibliografii zakladatele československé koreanistiky Doc. PhDr. Aloise Pultra, která měla vyjít jako 3. svazek této edice. Ta však byla v roce 1980 zastavena a bibliografie A. Pultra mohla vyjít až v roce 1991[6] po změně československého politického systému, kdy nový ředitel Orientálního ústavu, arabista Zdeněk Müller,[7] rozhodl o tom, že vydávání edice bude obnoveno.[8] 

   Díky navázání kontaktů československých koreanistů s Asociací korejských studií v Evropě (Association for Korean Studies in Europe / AKSE) počátkem 80. let minulého století, kdy koreanisté získali možnost zúčastňovat se s referáty jejích konferencí, byla v roce 1985 v AKSE Newsletter 8 uveřejněna několikastránková vybraná bibliografie prací československých koreanistů slovenského koreanisty J. Genzora zahrnující jak publikace knižní, tak časopisecké.[9] V tomto bulletinu byl pak jako součást zpráv o koreanistice v Československu uveřejňován – i když ne zcela pravidelně – seznam bibliografických záznamů o nejnovějších publikacích, jehož sestavováním byla do roku 2007 pověřována editorka této bibliografie. V pozdějších letech tuto práci převzal Seminář koreanistiky Ústavu Dálného východu na Filosofické fakultě Karlovy university.

   V dubnu 1995 se v Praze konala 17. konference Asociace korejských studií v Evropě, a o rok dříve byl do předsednictva AKSE zvolen doc. Vladimír Pucek, dlouholetý vedoucí oddělení koreanistiky na Katedře věd o zemích Asie a Afriky na Filozofické fakultě UK, který v té době působil také jako zástupce ředitele Ústavu Dálného východu a předseda Česko-korejské společnosti. Ten spolu s dalšími spolupracovníky zajišťoval přípravu pražské konference. V souvislosti s touto významnou událostí mezinárodní koreanistiky, která se konala v roce 45. výročí zavedení koreanistiky jako řádného diplomního oboru na Univerzitě Karlově, hostitele konference, přednesla editorka této bibliografie někdy na jaře 1994 doc. Puckovi návrh na vytvoření česko-anglické bibliografie českých a slovenských koreanik, která by účastníkům konference umožnila seznámit se s výsledky publikační činnosti jak místních koreanistů, tak badatelů z jiných oborů zabývajících se Koreou. Dvojjazyčná bibliografie obsahující 817 záznamů, kterou se podařilo v poměrně krátkém termínu sestavit,[10] byla rozdána účastníkům konference. Nejeden ze zahraničních koreanistů vyjádřil překvapení nad tím, že tak malá země jako Československo, v té době už Česká republika, má tak bohatou publikační činnost týkající se Koreje.

   Na získání sponsora pro vydání bibliografie, kterým se stalo velvyslanectví Korejské republiky v České republice, kde působil velvyslanec Min Byong Suk, měl zásadní podíl doc. Pucek.

   Záznamy knižních publikací pro tištěnou versi bibliografie z roku 1995 byly pořízeny převážně vypisováním z lístkových katalogů Národní knihovny, Slovanské knihovny a knihovny Orientálního ústavu, kombinovaném s vypisováním z knižního online katalogu Národní knihovny. Notebooky, do nichž by se dalo zapisovat přímo, v té době ještě nebyly běžnou záležitostí. Časově ještě náročnější bylo pořizování záznamů časopiseckých prací o Koreji do roku 1991, kvůli nimž bylo třeba si půjčit relevantní periodika a přímo z nich potřebné údaje vypsat. Záznamy časopiseckých článků z tohoto období nejsou v článkovém online katalogu Národní knihovny (ANL) obsahujícím výběr článků v českých novinách, časopisech a sbornících ani doposud. O konečné zapsání záznamů se zasloužila slovenská sinoložka působící v Praze, PhDr. L´ubica Obuchová, překlad do angličtiny zajistily koreanistky Lucie Němcová a Eva Komárková.

   V následujících letech byla bibliografie téměř pravidelně doplňována, hlavně v bulletinech Česko-korejské společnosti, a to i v elektronické podobě,[11] a také na webových stránkách Společnosti.[12]

   Se vzrůstající publikační činností koreanistů a nárůstem prací obecných historiků a kvalitních novinářských článků zabývajících se Koreou se projevila potřeba zkompilovat novou bibliografii, která by tento vývoj zachytila. Přes opakované pokusy doc. V. Pucka, v té době sice už v důchodu, ale s množstvím kontaktů na vlivné jihokorejské instituce, se nepodařilo pro tento záměr získat korejského sponsora. Až v roce 2010 byl Seminář koreanistiky v Ústavu Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy zařazen do Programu korejských studií pro význačné zahraniční univerzity a obdržel grant od Academy of Korean Studies, jehož součástí se stalo i zkompilování bibliografie, už ne v tištěné, ale elektronické podobě. Ta byla v roce 2014 zpřístupněna na Koreanistickém portálu. Byl převzat překlad do angličtiny z roku 1995 od Evy Komárkové a Lucie Němcové, nové záznamy přeložila do angličtiny Eva Zvěřinová. Technickou redakci měly na starosti studentky koreanistiky Nikol Pražáková a Martina Vořechová.

   Bibliografie z roku 1995 byla sice zapsána na disketě, ale z ní byl text vymazán[13] a pro elektronickou podobu jej editorka bibliografie musela opsat podle tištěného vydání. Forma zápisu záznamů zůstala stejná; hlavně proto, že při její změně by i při největší pozornosti došlo k nechtěným chybám, zejména v zápise údajů u časopisů.

   Za několik let po zveřejnění elektronické verse na Koreanistickém portálu vzniklo mnoho nových knižních i časopiseckých prací o Koreji a překladů děl korejských autorů z korejštiny i světových jazyků. Editorka se proto z vlastní iniciativy rozhodla bibliografii doplnit novými údaji tak, aby tomuto vývoji co nejvíce odpovídala.

   Pro aktualizaci bibliografie dokončené v roce 2018 byl ve větší míře než u verse z roku 2014 využit článkový online katalog (ANL) v Souborném katalogu Národní knihovny,[14] ale i nadále bylo mnoho článků a recenzí, které v tomto katalogu nejsou, vyhledáno přímo v časopisech vypůjčených z fondů různých knihoven. Do bibliografie je dále zahrnuto i poměrně značné množství kvalitních článků z internetových zdrojů (z webových stránek Česko-korejské společnosti, českého velvyslanectví v Korejské republice v letech 2008-2014,[15] blogů koreanistů[16] a také reportáže českých reportérů v Koreji, články publicistů zabývajících se různými aktuálními problémy i online verse některých publikací.

Bibliografie je uspořádána tematicky, některé tematické kategorie jsou rozděleny na podkategorie Korea, Korejská lidově demokratická republika a Korejská republika. I. část tematické kategorie obsahuje knižní publikace a pasáže z knih, v II. části jsou články.

U pasáží z knih jsou uvedeny strany nebo odkaz na Rejstřík s hesly o Koreji. U publikací, které pojednávají o Koreji na různých místech, ale neobsahují o ní samostatné pasáže, je uveden jen celkový počet stran dané publikace. Záznamy jsou řazeny chronologicky a v rámci stejného roku abecedně.

   Bibliografické údaje u periodik jsou uvedeny u časopisů v pořadí: název časopisu, ročník (rok), číslo, strany; u novin v pořadí: název novin, datum, strany. U některých časopisů a novin se nepodařilo dohledat údaj o stranách.

   Interview je zapsáno v pořadí: Dotazovaný; Dotazovatel, interviewující, reportér: Název.

   Recenze jsou uvedeny za publikacemi, které jsou předmětem recenze.

   Existuje-li kniha, pasáž v knize či článek v tištěné podobě i v elektronické versi, je za bibliografickými údaji tištěného zdroje uvedena i jeho internetová adresa. Jen ta je uvedena v případě, kdy se jedná jen o versi elektronickou. Používaný způsob odkazování na elektronický zdroj v podobě „dostupné na“ není až na výjimky uplatněn, stejně jako datum stažení. U záznamů elektronických zdrojů většinou chybí paginace.             

   Jména korejských autorů jsou zapsána v té podobě, jak byla vytištěna. Jejich správná transkripce a jméno autora v korejštině, případně ve znacích, je uvedeno v závorce, stejně jako názvy přeložených děl. Toto doplnění je užitečné u řady korejských jmen špatně přepsaných v domácích či přeložených zdrojích, což bylo běžné zejména u zdrojů přeložených z ruštiny. Pro přepis korejštiny je použita česká vědecká transkripce. Za přepisy jmen je uveden rok narození, případně úmrtí autora.

   Za titulem prací psaných v korejštině následuje jeho transkripce, překlad do češtiny (ne vždy) a překlad do angličtiny.

   Pro rychlejší orientaci v textu záznamu, zejména delšího, je použita jedna nebo dvě středové tečky (• , ••).   Hranaté závorky jsou použity dvojím způsobem: u přeložených děl je v nich za českým překladem titulu do angličtiny uveden název díla v originále, jinde je v nich stručně vystižen hlavní problém či osobnost, událost apod., o němž dílo pojednává.

   Tato aktualizovaná bibliografie z roku 2018 má pro zájemce o studium různých problémů týkajících se Koreje některé výhody, které jiné dostupné bibliografické databáze neposkytují. Mezi ně patří vypsané pasáže zabývající se Koreou v publikacích obecnějšího charakteru s přesnou paginací (např. v obecných pracích o Koreji, různých přehledech zemí, zeměpisech světa, dějinách diplomacie, pamětech politiků, pracích o historii, pracích z 50. let minulého století zabývajících se korejskou otázkou a sjednocením Koreje aj.).Vypsány jsou také pasáže o Koreji z cestopisů našich i zahraničních cestovatelů, hesla ve specializovaných encyklopediích (především o korejské literatuře) i korejské pohádky ukryté mezi jinými pohádkami v různých sbírkách pohádek. Rozepsány jsou jednotlivé příspěvky ve sbornících a zařazeny do příslušných kategorií, což také není běžná praxe, i když dnes se stává pravidlem zveřejňování obsahu publikací v databázích na webových stránkách Souborného katalogu Národní knihovny. Tento způsob zpřístupňování obsahu je velkým přínosem, zatím však ne vždy umožňuje přímo okopírovat názvy vyhledávaných příspěvků. Vypsán je i obsah povídkových sbírek, sbírek básní i některých dalších publikací.

   Velkou předností všech dosud uveřejněných versí bibliografie českých koreanik jsou záznamy článků pořízené přímo podle tištěných zdrojů až do roku 1991. Databáze českých časopiseckých článků byla totiž zpřístupněna až v tomto roce a záznamy článků před rokem 1991 neobsahuje. Tyto záznamy v bibliografii koreanik napomohou vyhledání plných textů z některých periodik v digitalizované podobě ve fondech Akademie věd ČR (např. Nový Orient, Archiv Orientální), v Národní digitální knihovně (např. Lidé a země) aj.

V bibliografii koreanik jsou také záznamy článků českých koreanistů publikovaných v zahraničí (Bulharsko, Dánsko, Francie, Německo, Rakousko, Španělsko, USA a Korejská republika, několik příspěvků i v KLDR) nebo články Jaroslava Olši, jr., velvyslance České republiky v Korejské republice v letech 2008-2014 i doc. Vladimíra Hlásneho, který přednáší ekonomiku na Ewha Woman´s University v Soulu a vedle článků zaměřených na ekonomiku publikoval i studie o vztazích Československa a Severní Koreje. Spoluautorem těchto studií je prof. Čŏng Pjŏng-džun (정병준 / Jung Byung Joon), historik ze stejné university. Jen malý počet těchto článků je dostupný na Jednotné informační bráně (JIB).

   V bibliografii koreanik jsou také práce zahraničních autorů o české koreanistice, které se na internetu podařilo vyhledat různými cestami. Do českých koreanik vlastně nepatří, ale byly do ní zařazeny, aby ukázaly pozornost věnovanou české koreanistice i jednotlivým koreanistům hlavně tiskem a bohemisty v Korejské republice. Studie Andrease Schirmera,[17] koreanisty z vídeňské university a prof. Yang Mun-Kyua[18] z university v Kangnŭngu byly zařazeny proto, že první z nich zpracoval české téma s využitím českých pramenů, druhý získal podnět a materiál pro svou práci během ročního pobytu v České republice.

   Bibliografie zachycuje rozvoj československé a české koreanistiky od obtížných a skromných začátků poznamenaných dobou, nedostatkem materiálu a mezinárodních kontaktů k dnešnímu rozkvětu vyznačujícím se vzrůstajícím počtem specialisovaných studií v oblasti literatury, náboženství, filosofie, ale i politologie a zaměřením na témata ze současnosti. Významně vzrostl počet přeložených korejských děl z korejštiny i ze světových jazyků a značně pokročil výzkum česko-korejských vztahů.

   Bibliografie současně ukazuje i vzestup zájmu o Koreu u obecných historiků, religionistů, literárních badatelů, etnologů i filmových kritiků.

   Takto zpracovaná bibliografie je sice určena především studentům koreanistiky, ale může být užitečná i pro badatele zaměřené na Koreu, novináře a všechny, kdo se zajímají o výsledky vědeckého bádání v oblasti korejské historie, literatury, jazyka, náboženství, filosofie, česko-korejských vztahů, umění, o překladatelskou činnost českých koreanistů, současný vývoj v Severní a Jižní Koreji apod.

   Poděkování editorky patří těm, kteří pomohli s konečnými úpravami této bibliografie pro webové stránky: vedoucí Semináře koreanistiky Ústavu Dálného východu, doc. PhDr. Miriam Löwensteinové, Ph.D., a zejména Mgr. Jolaně Blažíčkové a studentu koreanistiky Matěji Valoškovi za jejich trpělivost, kterou vyžaduje technická redakce.



[1] Korea. – In: KAFTAN, Miroslav: Lidově demokratické země Asie. Korea –Vietnam – Mongolsko. Výběrový seznam literatury / Democratic People´s Countries of Asia. Korea – Vietnam – Mongolia. List of selected literature. – Praha, Univ. knihovna 1956, s. 2-9. – Čteme a studujeme. R. 1956. Seš. 2.

[2] Korea / Korea. – In: KOVÁŘ, Bl.: Asie, Afrika, Latinská Amerika. Bibliografie českých a slovenských knih 1961-1964 / Asia, Africa, Latin America. Bibliography of Czech and Slovak books 1961-1964. – Praha, Národní knihovna 1964, s. 38-39.

[3] Korejská literatura / Korean Literature. – In: PETRHÝL, Miroslav: Čínská literatura. Korejská literatura. Mongolská literatura. Vietnamská literatura / Chinese literature. Korean literature. Mongolian literature. Vietnamese literature. Praha, Městská lidová knihovna 1959. 7, [1] s.

[4] JIREČKOVÁ, Olga: Korea: přehledy, ukázky z literatury a bibliografie / Korea. Summaries, Extracts from Literature and Bibliography. – Praha, Metodický a bibliografický kabinet Městské lidové knihovny 1963. 23 s. Poznáváme země našich přátel. Metodické texty a bibliografie MLK.

[5] PhDr Jiří Šíma, DrSc (*1943) – mongolista a sinolog. – Kdo byl kdo. Praha, Libri 1999, s. 469.

[6] KLÖSLOVÁ, Zdenka, ed.: Doc. PhDr. ALOIS PULTR. Bibliografie 1946-1977 / Assoc. Prof. PhDr Alois Pultr. Bibliography 1946-1977. (Životopisnou poznámku napsal PhDr. Vladimír Pucek / Bibliographical Note by PhDr. Vladimír Pucek.) – Praha, Orientální ústav ČSAV. 53 s., 1 fotogr. – Bibliografická edice Orientálního ústavu ČSAV. Sv. 3 / Bibliographical Series of the Oriental Institute of the Czechoslovak Academy of Sciences. Volume 11. – Připraveno k vydání v roce 1978, vyšlo v roce 1991 / ... .

[7] PhDr Zdeněk Müller, Csc. (*1947) byl zvolen ředitelem Orientálního ústavu v prosinci 1989 a v této funkci setrval do 15. 9. 1991. – Kdo byl kdo. Praha, Libri 1999, s. 337

[8] Sdělení redakce vložené na vnitřní stranu zadní obálky Bibliografie A. Pultra.

[9] GENZOR, Jozef: Korean Studies in Czechoslovakia (A Selected Bibliography). – In: AKSE Newsletter 8, Durham 1985, p. 39-45. 

[10]KLÖSLOVÁ, Zdenka, ed.: Korea in Czechoslovakia (Czech Republic). Bibliography = Korea v Československu (České republice.) Bibliografie. Foreword by = Předmluva Vladimír Pucek. – Praha, enigma corporation 1995. 85 s. – Souběžný česko-anglický text / Czech-English parallel text. 

[11] KLÖSLOVÁ, Zdenka: Bibliografie prací s korejskou tématikou (2005-2008). – In: Bulletin Česko-korejské společnosti. 2007/2008, s. 194-202.

 http://cksweb.files.wordpress.com/2010/03/bibliografie-2005-08.pdf

 Bibliografie českých prací o Koreji a překladů z korejštiny [1995-2008]. Připravuje Zdenka Klöslová a Česko-korejská společnost

 http://cks-korea.cz/koreanistika/starsi-knihy

http://www.cks-korea.cz/2010/03/04/bibliografie-od-r-1995/

[12]Bibliografie českých prací o Koreji a překladů z korejštiny od roku 1995[-2005]. Připravila Zdenka Klöslová a Česko-korejská společnost.

http://www.cks-korea.cz/2010/03/04/bibliografie-od-r-1995/

[13]Dnes je těžké uvěřit, že tehdy byly diskety ještě ne zcela dostupným zbožím, proto se jimi šetřilo, jejich obsah se smazával a používaly se znovu.

[14]ANL - Články v českých novinách, časopisech a sbornících.

[17] SCHIRMER, Andreas: Ein Pionier aus Korea: Der fast vergessene Han Hung-Su – Archäologe, Völkerkundler, Märchenerzähler, Kulturmittler / A pioneer from Korea: The almost forgotten Han Hung-Su – archaeologist, ethnologist, storyteller, intermediary between cultures. – Archiv 61-62, Band 61 (2013), s. 261-318.

[18] 양문규 / YANG Mun-Kyu: 체코의 "대하" 수용과 한국문학의 세계화 / Čchekchoŭi „Täha“ sujonggwa hanguk munhagŭi segjehwa / The Adoption of „Taeha (大河; A Big River)“ (1939) in Czech & The Globalization of The Korean Literature (sic). – 현대문학의 연구 59 (2016), s. 175-203.